DŮLEŽITÉ POJMY

Bezpečnost státu je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, komunity a zabezpečení funkce společnosti, k jehož úspěšnému uplatnění je nezbytné zajistit funkčnost dotčených orgánů státní správy a samosprávy, právnických a podnikajících fyzických osob a rozvíjení procesů a nástrojů, které slouží k posilování bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.

Vnitřní bezpečnost státu je stav maximální míry eliminace hrozeb ohrožujících stát a jeho zájmy zevnitř. Jde o souhrn vnitřních bezpečnostních podmínek, legislativních norem a opatření, kterými stát zajišťuje demokracii, ekonomickou prosperitu a bezpečnost občanů, a kterými rovněž stanoví a prosazuje normy morálky a společenského vědomí. Stát musí být k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a ochoten.

Vnější bezpečnost státu je stav maximální míry eliminace hrozeb ohrožujících stát a jeho zájmy zvnějšku. Hrozby mohou být vojenské nebo ekonomické povahy, mohou mít charakter migrační vlny apod. Jde také o souhrn mezinárodněpolitických, ekonomických a vojenských vztahů státu s okolními státy a koalicemi, jejichž prostřednictvím prosazuje své státní zájmy. Hranice mezi vnitřní a vnější bezpečností může být neostrá a může docházet i k prolínání dopadů jednotlivých bezpečnostních opatření. Nelze tedy často jednoznačně tvrdit, že se konkrétní ohrožení či aktivity vztahují jen k jednomu z rozměrů bezpečnosti.  

Odolnost státu – schopnost odolat a rychle se zotavit z úmyslných útoků, nehod, přírodních katastrof i nekonvenčních stresů, otřesů a hrozeb pro naši ekonomiku a demokratický systém. Součástí odolnosti státu je řada cílů a úkolů v oblastech kritické infrastruktury, dodavatelských řetězců a kybernetického prostoru. V praxi jde především o:

• Adaptaci na měnící se životní a bezpečnostní podmínky
• Odolnost vůči systémovým narušením
• Zajištění rychlé obnovy
• Individuální připravenost

Fungující bezpečnostní systém je nutné vytvářet a udržovat jako systém komplexní, který zajišťuje propojenost roviny politické, zákonodárné, vojenské, zajišťování vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, roviny hospodářské a finanční, stejně jako např. sociální atd.
Základní funkcí bezpečnostního systému je plánování, řízení, koordinace a vyhodnocování činností jednotlivých prvků při zajišťování bezpečnosti státu. Systém musí adekvátně a operativně reagovat na hrozby a rizika a musí být schopen koncepčně a dlouhodobě reagovat na měnící se bezpečnostní prostředí.

Bezpečnostní systém ČR tvoří vzájemně propojené prvky zákonodárné, výkonné a soudní moci, prvky územní samosprávy, ale i právnické a fyzické osoby, nesoucí svůj díl odpovědnosti za zajištění bezpečnosti ČR.
Prvky bezpečnostního systému ČR vytvářejí hierarchickou strukturu, jsou centrálně řízeny a koordinovány, případně na jednotlivých úrovních působí samostatně v rozsahu své působnosti. Bezpečnostní systém ČR je možné strukturovat následovně:

• Ústřední prvky – Prezident, Parlament, Vláda, Bezpečnostní radu státu a její pracovní orgány, ústřední správní úřady
• Ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné sbory, havarijní služby
• Územní prvky – Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a jejich pracovní orgány krizového řízení, právnické a fyzické osoby

ÚČAST A REGISTRACE